NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Za ta dlouhá léta, co objíždím festivaly u nás a v zahraničí, už mě máloco překvapí. Asi jsem toho příliš mnoho viděl a slyšel. Doby, kdy jsem si z každého festivalu odnášel několik objevených hudebních briliantů, jsou dávno tytam. O to více si pak vážím kapel jako JIMBANAI, které mě prostě a jednoduše dokáží usadit hned prvním koncertem na zadek. Jejich spojení specifického jihokorejského folklóru, kytarového běsnění i minimalistických ploch mě zasáhlo na letošní Pohodě jako blesk z čistého nebe.
Kluci a holky z JAMBINAI za velmi krátkou dobu existence vyhráli ocenění Korean music Awards a následně začali intenzivně křižovat svět. Rozhodně se v tomto případě není čemu divit. Velmi pestrá paleta emocí a výrazových prostředků se u nich rozprostírá od špinavých kytarových stěn, až po mystické ambientní okamžiky naplněné až po okraj oduševnělostí. Díky tomu dokáže oslovit nejen milovníky folklóru, postrocku nebo alternativce dychtící ochutnat zatím nepoznané hudební sousto. Hudba JAMBINAI je mnohem univerzálněnší. Spojení elektrické kytary bicí soupravy a tradičních nástrojů, jako je dřevěné drnkátko geomungo nebo píšťalka piri dodává sice skladbám exotickou příchuť, ale rozhodně to není to jediné koření, které JAMBINAI mohou nabídnout. Tím hlavním je dějem nabitá zvukomalba, která dokáže pohltit. V tomto ohledu je aktuální deska minimálně na stejném levelu jako GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR nebo YNDI HALDA.
8,5 / 10
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.